Srí Lanka: Negombo

Poslední dny na Srí Lance jsme začaly cestou místním vlakem do hlavního města Colomba. Koupili jsme si druhou třídu, první třída v tomto vlaku nebyla a třetí třídu nám ani nenabídli, asi turisté třetí třídou vůbec nejezdí. I když ono to v podstatě bylo úplně jedno. Vlak asi 100 let starý dorazil už totálně narvaný, takže jsme celou cestu stály na jedné noze v uličce i s našimi bágly, které všichni horkotěžko překračovali. Žasla jsem nad prodejci, kteří i přes totálně nadupané uličky procházeli a nabízeli vodu a ovoce. Před chcípnutím nás zachránili jen větráky na stropě, ale stát dvě hodiny ve vlaku nacpaném místními a pár zoufalými turisty, bylo fakt něco. Obdivuju ty, kteří stáli celých 7 hodin ve vlaku z Kandy do Ella.

 

Do Colomba jsme dorazily už značně ve špatné náladě (a to je co říct), kterou ještě zhoršil tuktukář, který si naúčtoval 300 rupií za dvouminutovou cestu do nejbližší restaurace. Náladu nám naštěstí zvedla právě ta restaurace, která byla čistá, klimatizovaná, s dobrým levným menu a nádhernými záchody, kterých jsme moc na Srí Lance nepotkaly. Hned po obědě jsme si zavolaly Ubera, který nás odvezl na letiště. Letiště se právě opravuje, a tak veškeré spoje musely nacpat do nočních hodin. Proto také doporučují cestujícím být na letišti alespoň 5 hodin předem, i když ve finále to vůbec nebylo potřeba. Myslela jsem, že s Adélkou na letišti ještě chvíli počkám, ale protože mají bezpečnostní kontrolu hned u vchodu do letiště, musely jsme se rozloučit a já pokračovala do posledního ubytování na Srí Lance. To snad ani nebudu komentovat, jen asi to, že si myslím, ze mě v noci štípaly blechy, štěnice nebo jiná havěť, tak jsem spala ve svém vaku a neustále mazala chladivým gelem po štípnutí. No a samozřejmě celý den v Negombu jsem proškrábala.

Ráno jsem si poprvé dle tabletu zacvičila jógu a vydala se objevovat Negombo, město hned vedle letiště, kam míří spousta turistů na svou dovolenou. Upřímně řečeno, já bych tu nevydržela ani den. Pláž je sice dlouhá a široká, ale nenabízí vůbec žádná lehátka a hlavně na ní je šílený bordel (všude spousta odpadků). Sice to je první místo, které nabízí velké hotely, takže předpokládám i lepší zázemí pro náročnější turisty, ale já jsem moc ráda, že jsme si vybraly Hikkaduwu. I když pro turisty tu dokonce založily chodníky (první, co jsme na Srí Lance potkaly) a také to bylo první místo, kde jsem potkávala pečivo. Co já bych dala za obyčejný rohlík!

 

 Největším překvapením v Negombu pro mě byla stálá přítomnost Ježíše Krista a Panny Marie, protože jsme se doteď setkávaly většinou s Budhou. Jako první mě upoutal obří Ježíš na střeše kostela kousek od ubytování, asi když Budha může mít obr sochy, tak proč by nemohl i Ježíš. Kostel byl sice uvnitř střídměji zdoben, ale venku byly krásné malby z Bible a oltář s Pannou Marií vytesaný do skály. I všude kolem před domy byly malé kapličky s Marií, tuktukář měl dokonce za předním sklem prostírání s Ježíšem a spousty samolepek. Ale ani to nezabránilo v tom, aby se mnou jel jak s hnojem.

 

 

Jelikož je Negombo u moře a zároveň má rozsáhlou lagunu, je to centrum rybářů. Všude vidíte kanály a zátoky plné lodí a rybářů vyplétajících své úlovky ze sítí. Já došla až na hlavní rybí trh, kde se na stolech či zemi vystavovaly ryby a mořské plody všech druhů a velikostí. Akorát me překvapilo, ze dobrá polovina ryb byla vyndavána z krabic z mrazáku, takže asi tak úplně čerstvé nebyly. Největší část přímo na pláži zabíraly rozsáhlé fólie s rozpůlenými a otevřenými rybami na sušení, které muži přinášeli zpracované a ženy je vykládaly na slunce. Takto rozložené ryby byly skvělým lákadlem pro všudypřítomné psy a havrany. Tak vám nevím, jestli se obecně dá říct, že jsou ryby zdravé, když pozorujete jejich prodej a skladování. Obzvlášť pokud se dováží ze Srí Lanky, kde hygiena světu znovna nevládne.

  

 

. 

Po návratu z trhu jsem se osprchovala a vyrazila směr letiště a Kuala Lumpur, kde jsem přesedla na letadlo do Langkawi.

I přes náročné poslední dva dny pro nás byla Srí Lanka velkým překvapením, protože jsme se neustále něčemu divily, v dobrém i tom horším. Nemohly jsme uvěřit, ze jsme toho tolik stihly -slony, botanickou, chrám, vlakem přes plantáže, vnitrozemí s horami, továrnu na čaj i úžasný relax na pláži. Srí Lanka má opravdu co nabídnout a pokud k ní budete přistupovat s otevřenou myslí a zapomenete na srovnávání s naším světem, pak vás okouzlí. Mrkněte na krátké amatérské video(kdyby nefungovalo, bude na Facebooku).