Srí Lanka: Hikkaduwa

Cesta z vnitrozemské Elly do přímořského letoviska Hikkaduwa hromadnou dopravou není vůbec jednoduchá, jelikož vlaky nejezdí a cesta polorozpadlým autobusem prý může trvat 8-10 hodin s přestupem.
Rozhodly jsme se tedy vydat s řidičem za 15 000 rupií a abychom ušetřily, chtěly jsme k sobě najít další turisty. To se nám podařilo hned na první pokus v penziónu se čtyřmi Rumuny, kteří jeli do letoviska vedle. Díky, Vesmíre. Ráno dorazil řidič černé pleti Malinga, který je půl roku farmářem a půl roku řidičem. Dokonce nám ukázal svůj řidičák, kde měl oprávnění na všechny existující typy vozidel, takže jsme byly v těch nejlepších rukách. Za to jsme byly vděčné především v okamžiku, kdy se proti nám v protisměru řítil projíždějící autobus a bylo jasné, že to nestihne. Malinga strhnul řízení a na poslední chvíli se autobusu vyhnul. Uffff. Řidiči autobusů i jiných dopravních prostředků tu jsou fakt šílení. Po cestě jsme pozorovaly přírodu, nekončící stánky při cestě, děti ve škole v bílých uniformách, krávy na silnici včetně ptáků sedících na jejich kostnatých hřbetech a žasly jsme při projíždění národním parkem Udawalawe nad slony ve volné přírodě. Frčely jsme si většinou 70-80 km za hodinu, ve vesnicích a městech sotva 30 kvůli velkému provozu. I když bez jakýchkoliv značek těžko poznáte, jestli jste ve vesnici a jaké. A tak jsme 240 km jely místo internetem vyhodnocených 4 hodin a 40 minut  hodin 7. Ještě že jsme nejely tím autobusem.

 
Ve 4 odpoledne jsme konečně dorazily do Hikkaduwy a do našeho ubytování v Hansa villa, nad kterým jsem se téměř rozplakala radostí - krásná vila s čistou koupelnou (bez plísně, hurá), balkónem, jídelním stolem a úžasně velkou postelí s nebesy, tedy s moskytiérou. Prostě nádhera, a navíc kousek od široké pláže téměř bez lidí. Slunečníky, bary a restaurace jsou v druhé části pláže, asi 20 minut chůze, takže si můžete vybrat, jestli chcete klidnější nebo živější část pláže. Je neuvěřitelné, jak moc se tato pláž liší od středomořských pláží - mnohem méně lidí i otravných prodejců, dostatek lehátek zdarma, palmové zátiší, žádná vyřvávající hudba, ale především obrovské vlny pro surfaře, kterých tu je habaděj. Tak vysoké a silné vlny jsem ještě nezažila, jde z nich až strach, když se proti vám zvedne kolos vody a písku tak o 3 metry vyšší než vy, ale je to zas pořádná zábava.

K večeři jsme zvolily malou restauraci v klidné části pláže, jelikož žádná jiná v okolí nebyla. Vědoma si své výzvy ohledně mořských plodů, do které počítám i ryby, jelikož je také nerada jím, jsem si objednala grilovanou rybu dne, Adélka zvolila nudle s mořskými plody. Ty jo, tak výbornou rybu jsem ještě nejedla - dostala jsem dva velké filety tuňáka v marinádě, který se úplně rozpadal a vůbec nechutnal jako ryba. Asi se nakonec naučím jíst ryby, i když v Čechách se čerstvé ryby tak snadno neshánějí.

Po cestě zpátky nás odchytil místní řidič, který nabízel výlety pro okolí. Na pláži před baráčkem měl stůl s židlí, u kterého úřadoval, i zbytek rodiny. Musely jsme mu slíbit, že rozhodně na výlet pojedeme s ním, a za odměnu jsme dostaly zdarma mladý kokos, který je nejlepší osvěžující nápoj, který znám. Dle kluků z Travelbible to je i super prevence před zažívacími problémy, tak si zítra dáme zas.

Druhý den ráno jsem se vzbudila v 6 hodin, a tak jsem si řekla, že se vypravím mrknout na východ slunce. Až po pár metrech jsem si uvědomila, ze pláž je na jihozápadě Srí Lanky, takže tam teď asi žádné slunce nebude, že jo. Nicméně jsem si vzpomněla, že v blízkosti naší vily by mělo být velké jezero, kde bych teoreticky měla východ slunce vidět. Šla jsem podél kolejí a zdravila zamestnance drah, kteří sedí na židli u přejezdu a manuálně zvedají závory. Přišla jsem si úplně jak nějaká celebrita-šla jsem polní cestou mezi domečky místních, kteří se na mě usmívali a odpovídali na pozdrav, děti vybíhaly také pozdravit a mávaly, byla jsem asi místní atrakce. Už vidím, jak u nás na vesnici všichni takto vítají cizince. Jediný, kdo mě nevítal, byla smečka psů, která se proti mě rozběhla a děsivě štěkala. Naštěstí to viděl mladik, kterého jsem před chvílí zdravila, a tak nastartoval motorku a přijel na pomoc, diky mu. Většina psů na Srí Lance jen leží a nehýbe se nebo jen proběhne kolem, ale z těhle jsem měla vážně strach. Hlavně když jsem si vybavila, jak se mě paní doktorka snažila přemluvit k očkování proti vzteklině a líčila, jak hrozná smrt mě v případě neočkování a kousnutí čeká.

Bylo půl sedmé a všechny domy už žily a jejich obyvatelé se venku myli, snídali, zametali a vyprovázeli děti do školy. Jezero furt nikde, až jsem uviděla vodu na konci cesty, po které jsem se tedy vydala. Přišla jsem k někomu na dvůr a snažila se volat a dovolit se, ale nikdo neodpovídal, tak jsem udělala pár rychlých fotek a vydala se na cestu zpátky.

S Adélkou jsme si daly snídani a vypravily se na pláž, kde jsme celý den dováděly ve vlnách, usrkávaly kokos, procházely se a trošku i spalovaly. Prostě lehárko, vůbec vám těch mínus třináct stupňů v Čechách nezávidíme.

Poznámky:

• Ceny jídla v letovisku jsou někdy i dvojnásobné v porovnání s Kandy nebo Ellou.
• Nejvíce jsme na pláži slyšely ruštinu a angličtinu.
• Na Srí Lance máme pocit, že jsou obchody prázdné a nenabízejí bohatý sortiment. Třeba chleba mají toustový a jeden druh, ale v málokterém obchodě ho prodávají. Dnes jsme objevily jediný obchod s pečivem, kde prodávali jeden typ toustového chleba a jeden housky, oboje sladké jako v Anglii. Uzeniny ani šunku jsme ještě neviděly,  sýry jsou neuvěřitelně drahé. Takže ke snídani si většinou kupujeme ovoce a k večeři máme okurku nebo rajče, jednou jsme koupily tuňáka v konzervě.
• Pokud byste si mysleli, že zimní čepice nejsou na Srí Lance potřeba, mýlíte se, malé děti je nosí na skútru nebo v tuktuku.
• Zbožňujeme, jak nás všude oslovují "madam".
• Už jsme si zvykly, že Srílančané stejně jako Indové při souhlasu krásné vrtí hlavičkou ze strany na stranu, takže to vypadá jako ne.
• Nevíte, co je to za zvířátko? Dnes jsem ho potkala několikrát.

Kalkulace:

• Ubytování 1500 rupií
• Oběd 1100 rupií
• Voda a kokos 220 rupií
• Ovoce a zelenina 270 rupií
• Zmrzlina 200 rupií
• Tuktuk 100 rupií
• Pečivo 60 rupií
• Celkem 3450 rupií = 595 Kč