Jako první jsme dnes navštívily živou maorskou vesnici Whakarewarewa a dobře jsme udělaly. V okolí je několik maorských center, ale tohle bylo fakt boží. Zase jsme využily 10 procentního slevového kupónu a za 31 dolarů (620 Kč) jsme zažily spoustu věcí z místního maorského života, jelikož se ve vesnici bydlí a provází vás místní průvodkyně, která vše vysvětlí. Ve vesnici žije zhruba 60 osob ve 25 rodinách. Bonusem je, že se vesnice nachází na horkých pramenech, takže si nejdřív myslíte, že hoří, ale pak si na páru zvyknete.
Nejdříve jsme se zastavili u místního "kulturního centra", kde se vesnice schází a pořádají se svatby i pohřby. Abyste mohli vstoupit dovnitř, tak by musela proběhnout celá více jak hodinová ceremonie vítání hostů, takže vás radši dovnitř nepustí. Celá budova symbolizuje lidské tělo - čelo jako hlava, strany jako nohy a ruce a střecha jako páteř. Samozřejmě vše bohatě zdobeno, v barvách červené, černé a bílé, které jsou barvami tohoto kmenu.
Prohlídka pokračuje společnou kuchyní, kde se vaří buď v horké vodě (například mořské plody a kukuřici v kýblu, kterou si můžete koupit) nebo v takové "studni", kam se dává jídlo k vaření v páře ve 100 -120 stupních (tradiční hangi - pečené maso a zelenina) a vaření trvá jen pár minut. K obědu jsem vyzkoušela kukuřici a pie se surovinami, které tvoří hangi.
Cestou k veřejné koupelně jdete přes super čoudící jezírka a po dost teplé zemi, opravdu poznáte, že se pod vámi příroda činí. Venku je několik betonových van napuštěných vodou z jezírka o teplotě 50-60 stupňů, na paní průvodkyni to je prý moc horké, ale ostatní se koupou denně zcela nazí a má to super vliv na jejich kůži.
Ve vesnici najdete dva kostely - katolický a protestantský. Když se měl tehdejší maorský vůdce, na jakou víru přistoupí, aby se nikoho nedotknul, rozdělil vesnici na půl vzdušnou čarou a nahoře byli katolíci a dole protestanti. Chytrý chlapec.
Následovalo maorské hudební a taneční vystoupení v tradičním oděvu s tyčkami a koulemi na provázku, které bylo hodně líbivé s hezkými melodiemi. Chlapi přitom vyplazovali jazyky a valili oči na zahnání nepřítele, to vyla sranda.
Poslední byla super procházka kolem jezírek a gejzíru, který stříká až do výšky 30 metrů. Sice to všude dost smrdí, ale je to hodně zajímavá podívaná na tu sílu přírody a to, co umí vytvořit. Maory vidíte na Zélandu hodně často, jen si nemůžete být jistí, jestli to nejsou polynésané. Zdraví se Kia ora, což znamená ahoj, díky i není zač a často tento pozdrav na Zélandu slyšíte i od nemaorů. Naštěstí nemají tak špatnou zkušenost s kolonizátory, jako Aboriginci v Austrálii, takže jich dost potkáte, protoze žijí zcela normální život.
Další zastávkou jen kousek vedle byl Redwood forest, což je les s obr červenými stromy (sekvojemi - už nemusím do Kalifornie), jeden vedle druhého. Je zvláštní, že jsou lesy jen jednostromové - nejdřív sekvoje, pak borovice, pak smrky. Takže si myslím, že asi budou uměle vysazené. Hned při příjezdu vidíte stezku ve stromech, kam se večer vrátila Amber, aby si ji prošla za svitu svíček. Celkem jsme po lese chodily dvě hodiny a procházely jsme různými lesy a potkávali spoustu cyklistů a pěších, místní jsou fakt hodně aktivní. Měly jsme i několik výhledů na město a jezero Rotorua i vesnici s párou, kterou jsme dříve procházely.
Do města jsme se přesunuly hned po procházce. Holky už byly unavené, já chtěla jít ještě prozkoumat město. Ještě, že jsem šla. Jeden ze zálivů jezera se nazývá sulfurový a vidíte zcela šedivé vyprahlé břehy se zvláštní šedo-modrou vodou a malými bublajícími dírami s bahnem či párou.
Hned za několik desítek metrů je ale jezero opět zcela normální s tmavomodrou hladinou. Na obou místech ale žije spousta ptáků od kachny, husy, labutě po racky.
Procházíte také Governmental gardens, kde je spousta květin, jako ostatně po celém městě, a zároveň i krásná budova muzea, psřipomínající lázeňské domy. Lázně tu také mají, přímo u jezera v polynéském stylu.
Procházku jsem skončila ve městě, kde jsem potkala holky v hospodě, tak jsme si daly drink (já džus), poslouchaly živou hudbu a relaxovaly. Rotorua je živé město se spoustou květin, obchůdků, restauracemi, živou maorskou kulturou a geotermálními jevy. Tady se nám fakt moc líbilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat