Austrálie: Featherdale wildlife park a severní pláže

Jelikož jsem furt nepotkala ani jednoho klokana (a to jsou prý v Austrálii na každém rohu), musela jsem se vypravit do Featherdale Wildlife Parku, který se nachází na předměstí Sydney na cestě do Blue Mountains. Za vstupné 31 dolarů tu uvidíte snad všechny zástupce australského zvířectva, od klokanů a koal, po různé ptáky, hady, krokodýly, tučňáky, vombaty a psy dingo. Akorát vodní živočichy a pavouky jsem tam nenašla, i když mi to vůbec nevadilo.

Pro mě největším zážitkem byly roztomilé koaly, které všechny, až na jednu, spaly na stromech, každá v jiné pozici. Nejvtipnější mi přišla jedna z nich, která doslova na větvi visela, jako by propařila celou noc. Od místní ošetřovatelky jsem se dozvěděla, že koaly prospí 18-20 hodin denně, protože jejich tělo spotřebovává veškerou energii na strávení eukalyptových listů. Takže vlastně jen spí nebo jí, to je život.

Bohužel zbývá ve volné přírodě už jen 40 000 koal, i přesto, že jsou chráněné. Sice už nejsou zabíjené, ale lidé chtějí bydlet tam, co koaly, a tak kácí jejich lesy a připravují je o domov. Navíc se koaly dožívají v průměru 10-ti let a přivedou na svět zhruba jedno mládě za dva roky, takže jim to moc rychle nejde. Věděli jste, že název koala je aboriginského původu a znamená no water, tedy žádná voda?

 Ve státě New South Wales je už zakázáno koaly chovat, ale za 20 dolarů vás vedle koaly vyfotí. Já se vyfotila ve výběhu zadarmo, když jedna koala slezla trochu níže. Musela jsem říct jedné turistce, protože paní ošetřovatelka nesmí fotit, protože kdyby mi foťák upustila a rozbila, mohla bych jí zažalovat (jo jo, jako v Anglii a Americe, úplně pošahaný).

Další velkou atrakcí parku jsou klokani a jejich příbuzní, kteří ale asi byli tak unavení vedrem, že jen polehávali ve stínu a musela jsem čekat 15 minut, než jsem zachytila lehce skákajícího klokana. Musím říct, že klokani jsou teda pěkně oškliví, mají takové neproporcionální tělo a divný protáhlý obličej. Od paní ošetřovatelky jsem zdarma dostala jedlý kelímek (normálně stojí 2 dolary), abych mohla klokana nakrmit. Moc se mu nechtělo, ale přece jen se dal nakonec přemluvit.

 

 

Pokud se chcete dozvědět víc o vývoji klokanů, vyfotila jsem vám obrázek. Mně nejvíc zaujalo, že klokanice může mít ve vaku až tři klokáňata v různých stadiích vývoje a že trvá rok než mládě vak zcela opustí.

Hodně roztomilí jsou i vombati, které prý také často v Austrálii potkáte. Mají prý hranatá hovínka, aby si mohli  teritorium a aby se hovínka neodkutálela.

Další atrakcí byli Malí tučňáci, kteří jsou nejmenší na světě a žijí na východním pobřeží. Můžete je vidět kousek od Melbourne a v Sydney na Manly, kam se každý večer za soumraku vrací na pláž.

Nejpodivnějším ptákem byl kasuár jižní, který je se svými skoro dvěma metry také nejtěžším australským ptákem, který žije v deštném pralese na severu. Bohužel je také ohroženým z důvodu kácení těchto pralesů.

Tasmánský čert měl vyčleněny dva výběhy, ale asi nebyl doma nebo byl spíš zalezlý v jedné ze schovek.

Ptáků různých velikostí, barev i skřeků tu bylo nespočet. Dále i pes dingo a krokodýl. A další zvířata, u kterých jsem si nezapatovala název.

 

 

Bohužel i v parku bylo dost Číňanů (můj typ, mohou to být i Japonci nebo Korejci, těžko říct), kteří už mi vážně začínají lézt na nervy. Cestou do parku jsem si ve vlaku přesedla do tichého vagónu, protože se přihrnula skupina asi dvaceti, která jela do Blue mountains. V parku byla asi 6-ti letá holčička, která křičela na celý park, až budila chudáky koaly, a musela mít všechnu pozornost, přesto rodiče byly úplně v klidu. Vrcholem byla dospělá Číňanka, která prospektem parku mlátila zvířata. Prostě přišla k vombatovi, natáhla se přes plot a začala ho plácat prospektem. Vrhla jsem na ni takový pohled, že hned přestala. Jak by se jí líbilo kdyby byla doma v obýváku a někdo ji přišel mlátit?

Celkem jsem v parku strávila dvě hodiny, pak jsem si dala v obchoďáku staré dobré nudle (hranolek už bylo dost), a vydala jsem se zpět do města na Paddys market, kde jsem nakoupila čerstvé ovoce a zeleninu, sobě tričko s koalou a některým z vás malé suvenýry. Zrovna začala super bouřka s velkým slejvákem a tak jsem se pohodlně usadila, připojila se na wifi a čekala asi hodinu, až bouřka přejde. 

Bouřka byla hlášena i na další den, kdy mě kamarádka a bývalá kolegyně z Hilton Prague Zdenička pozvala na výlet autem. My to ale nevzdaly a já hned v 8 ráno vyrazila trajektem od budovy Opery směr Manly. Trajekt stojí jen pár dolarů, ale nabídne vám asi patnácti minutovou cestu s výhledy nejen na Operu a Harbour Bridge, ale i na další části Sydney s útesy, lesy a malými i většími plážemi.

 

Zdenička mě vyzvedla v přístavu a už jsme frčely směr sever. Jelikož jsme se 6 let neviděli, tak jsme si měly co povídat. Na silnici bylo hodně popadaných větví a listí po včerejší bouřce, takže jsme se jim musely vyhýbat, stejně tak i davům cyklistů na silničních kolech. První zastávkou byl krásný výhled na přilehlé pláže a útesy. Nejlepší výhled byl na protilehlou Palm beach, která je známá natáčením oblíbeného nekonečného seriálu Home and Away.

 

Po kochání jsme se vypravily právě na zmíněnou pláž, ale cestou jsme se ještě zastavily na kafíčko a džus v maríně se spoustou plachetnic. Pláž Palm beach je vlastně oboustranná a nejhezčí výhledy na ni jsou z kopce s majákem, kam jsme také vyšplhaly. Krásně tam foukalo, tak jsme se aspoň trochu vydýchaly po náročném výstupu.

 

Další pláží, kterou jsme navštívily, byla pláž Avalon, kde jsem se i vykoupala. Moře bylo průzračné, část pláže vyhrazená na koupání a spousta plavčíků, ideál. Jenže pak strčíte nohu do moře, zjistíte, že má asi 15 stupňů, a je po idylce. Ale byla jsem statečná, ponořila jsem se a vydržela celých 5 minut. Plavání v chladném oceánu mě sice nenadchlo, ale když jsme si sedly na lavičku, abych uschla, tak jsem nevěřícně vytřeštila oči, když se asi 50 metrů od pláže objevila skupina asi deseti delfínů. Nadšeně jsme se Zdeničkou pozorovaly, jak plavou nejdřív k pláži, pak od ní, doleva i doprava. Dokonce si troufli i blízko surfařů, kteří se většinou vůbec nevzrušovali a dál honili vlny. To je fakt úžasný, že zvířata, na která mi chodíme do zoo jsou v Austrálii zcela normální. Schválně jestli se vám podaří delfíny na fotce najít.

Pak mě Zdenička pozvala k sobě domů do hezkého světlého bytu, kde bydlí s přítelem a kamarádkou. Starala se o mě úžasně, jako o vlastní. K obědu jsme měly úžasného lososa se zeleninou a salát, darovala mi pravé australské sušenky Tim Tam, připojila jsem se na wifi (v hostelech se platí) a ještě jsem dostala výslužku domů. Moc díky, Zdeni. Odpoledne se spustila pořádná bouřka, dokonce s kroupama. Hodně mě překvapilo, jak rychle se v Austrálii mění počasí a že stejně jako v Anglii se předpovědi nedá tak úplně věřit.

Poslední den v Sydney už jsem jen odpočívala, balila a došla jsem na trh. Večer jsme šli s Benem k jeho kamarádovi Nickovi do baru, který byl fakt jedinečný. Starý nábytek včetně křesel a stolků, živá brazilská hudba a pro nás pití zdarma. Na večeři nám doporučil českou restauraci hned přes ulici, kde si Ben dal knedlo vepřo zelo a já asi nejlepší kuřecí řízek, co jsem kdy jedla. Dovršili jsme to super buchtičkami se šodo. Sice řízek stál přes 20 dolarů (400 Kč) a Benovo pivo Pilsner Urquell 10 dolarů (200 Kč), ale stálo to za to. A Ben byl tak hodný a opět za mě zaplatil. Dámy, kdybyste hledali prima partnera, ráda vám předám kontakt:-) To je sranda jít v Austrálii do české restaurace. No a zítra šup do poslední země, na Nový Zéland.

 

Každý večer se dívám z okna hostelu na stovky černých ptáků, kteří za soumraku odlétají z blízkých stromů. Dneska mi spolubydlící řekla, že to nejsou ptáci, ale netopýři. Hustý.

Austrálie mě přímo nadchla a je to zatím první země, ze které se mi nechtělo. I když jsem tu byla jen na skok a viděla jen zlomek toho, co tato země nabízí, udělala na mě ohromný dojem. Nádherná rozmanitá příroda, pláže jak z katalogu, křišťálové moře, úžasné hory, úchvatná zvířata, hrozně milí a ochotní lidé a celkově pohodová atmosféra. Je fajn, když vám rozumí, nemusíte se dohadovat o ceně a jsou ochotni vám pomoci a nic za to neočekávají. Samozřejmě že život zvlášť pro přistěhovalce není růžový a je to hodně drahá země, ale přesto bych se sem moc ráda vratila alespoň, půjčila campervan a projela Austrálii křížem krážem.

Celkem mě jedenácti denní pobyt v Austrálii vyšel na 890 dolarů, zhruba 17 500 Kč včetně ubytování, letenky z Melbourne do Sydney, cest, výletů, jídla a suvenýrů. Hlavní letenka do a z Austrálie není zahrnuta.

Přehled cen 1 dolar = 19,50 Kč
Malá voda 2-3 dolary
Pivo 7-10 dolarů
Banány kilo 2-3 dolary
Jablka kilo 2-3  dolary
Jídlo rychlé občerstvení 9-15 dolarů
Jídlo hlavní chod restaurace 20-40 dolarů
Ubytování hostel 30-45 dolarů na noc
Ubytování hotel od 90 dolarů na noc
Jedna jízda Melbourne 4 dolary
Jedna jízda Sydney od 2 dolarů
Vlak do Blue Mountains 8 dolarů
Vstup do zvířecího parku 31 dolarů
Výlet na Great ocean road 50 dolarů
Jedna cesta lanovkou v Blue Mountains 19 dolarů