Indonésie: Bali 3

První ráno v Ubudu jsme začaly výbornou snídaní, kterou nám hostitelé donesli až před pokoj s tímto krásným výhledem. Vybraly jsme si sendvič s omeletou a jaffnu, což je toast zapečený s ovocem a přelitý medem. Čerstvé ovoce je samozřejmostí, stejně i černý čaj.

Ubud je vyhlášené místo, které je považováno za kulturní srdce Bali. Po příjezdu se nám to tak moc nejevilo - ohromný hlučný provoz, krámky a restaurace, pravda většinou hezkého designu, ale přesto nám to kouzlo nějak unikalo. Hodně lidí jezdí do Ubudu na kurzy jógy, učit se vařit nebo navštívit místní šarlatány. Nejvíce asi místo proslavila Julia Roberts filmem Jíst, meditovat, milovat.

Po snídani jsme se tedy rozhodly jít zjistit, co na tom místě je. Vyšly jsme si na procházku po Campuhan Ridge Walk, která vede nejprve kolem školy a svatyně, pak po hřebenu nad dvěma údolími, s výhledy na hotely a rýžová políčka, celkem asi 2 kilometry. 

Tady už to bylo krásné, poklidné, kulturní místo, kde si umím představit meditovat a jógovat, pryč od ruchu města, které opravdu není ničím výjimečné. Pro nás se stala procházka výjimečnou asi v půlce, kdy se strhnul silný liják. Vytáhly jsme pláštěnku a nepromokavou bundu, ale ani ty a strom nás nezachránily. Když už se pod stromem tvořila velká potopa a déšť ani po dvaceti minutách nepolevoval, vydaly jsme se dál na cestu. Ještě že nosíme sandály, aspoň voda může téct hned zase ven. Co si budem povídat, byly jsme úplně durch, ale vesele jsme si zpívaly Prší, prší, jen se leje a šly objevovat krásy venkova, s malými uměleckými krámky, romantickým ubytováním uprostřed rýžových polí a kavárnou na vodě plné lotosů.

Úplně zmáčené jsme se vrátily na ubytování, ze počkáme, až přestane pršet. Což se stalo až po 17 hodině, kdy jsme vyrazily do Lotosového chrámu, který se nachází uprostřed města. 

Už cestou tam jsme zbystřily, protože prodejci byli jak vyměnění. Žádné halekání nebo přemlouvání - Péťa dokonce 2 minuty okoukávala stánek, než si jí paní všimla! Tak jsme se rozhodly risknout místní trh, kde mají všechno od oblečení všeho druhu, po ovoce a umělecké předměty. Zvlášť nás zaujaly suvenýry ve tvaru penisu, které slouží jako obří otvírak. Nejsme si jisté, jestli mají mít nějaký význam či spojitost s Bali. Kdybyste po jednom toužili, dejte vědět.

Většina oblečení tu není dle velikostí, ale tzv. one size, tedy mělo by padnout všem díky rozpínací gumě. Ve stáncích se samozřejmě smlouvá a jelikož pršelo, tak byly špatné kšefty a tak jsme ukecaly hodně velké slevy (i tak na nás určitě vydělali). Mohly jsme se dívat a ne brali jako odpověď, takže poučení pro příště - chodit nakupovat za deště nebo po dešti. Musí se jim ale nechat, že jsou přizpůsobiví - jen co začalo pršet, obcházeli prodejci restaurace a nabízeli pláštěnky a deštníky, které šly na dračku.

 

Na večeři jsme se vydaly do warungu blízko ubytka, které bylo čisté a mělo chutná jídla od 50 Kč, což se nám líbilo. Daly jsme si výbornou pizzu k obědu, tuňáka a tradiční smaženou rýží k večeři. Stejné jídlo, stejná obsluha, jen o něco méně hezké prostředí, ale poloviční cena.

Po večeři zase začalo lejt a lilo až do rána. Byla taková průtrž, až padaly popelnice. Jelikož mají všechny domy průduchy / díry s mřížkou, je to, jako byste spali venku. Slyšíte všechno a cítíte průvan. My slyšely nejen déšť, ale i místní hustý provoz a vztekající se dítě paní domácí, které mělo hysterický záchvat snad 40 minut. A taky vás často chodí navštěvovat ještěrky, které většinou jen nehybně visí přicuclé hlavou dolů.

Oba dva dny v Ubudu a okolí nám neskutečně lilo, což je v období dešťů normální, protože se mraky navíc zasekávají o nedaleké sopky. Příště tedy rozhodně vyrazit v období sucha. Na předpověď počasí se tu vůbec nedá spolehnout, zatím jim moc nevychází. 

Pár poznámek:

• Moc se nám líbí tradiční balijský oděv, který ve vnitrozemí nosí hodně místních - pro pány taková šátko-čepička a šátek kolem pasu; pro dámy také šátek kolem pasu s dalším šátkem jako pásek a většinou krajkovaným topem.
• 
• Hodně žen nosí věci na hlavě v košíku. Na hlavě jim ho drží taková kulatá placatá čepice.
• 
• Všude tu jsou divocí psi, hodně pobíhají mezi auty na silnici. Zatím nevypadají vztekle, spíš zuboženě.
• Jelikož dost prší a obecně je hodně vlhko, nic vám neuschne, ani rychleschnoucí ručník.
• Poprvé jsem jedla banán se zrníčky a chtělo to dost trpělivosti. Ochutnaly jsme mangostanu lahodnou, která je uvnitř jako česnek a chutná podobně lichi. 
• 
• Místní vezou na skútru cokoliv, jakkoliv velké. Super jsou pojízdné prodejny jídla, kdy na skútr připevní vitrínu s jídlem a jedou.